Zde alespoň tento ÄlovÄ›k vidÃ, že Äas je skuteÄnÄ› relativnÃ. Jinak vypadá hodina v práci, navÃc v té kterou nemáme rádi a jak potom vypadá hodiny Äinnosti, pÅ™i které se vÄ›nujeme svému hobby. ÄŒlovÄ›ku se pak ani nechce věřit, že už je hodina pryÄ. A kontroluje to na hodinkách, aby se pÅ™esvÄ›dÄil, že je to pÅ™ece jen pravda. Â
Proto se ÄlovÄ›k rád zabývá nÄ›jakou zájmovou ÄinnostÃ. Je jedno, zda se to nazývá konÃÄkem, hobby nebo jen zálibou. Pokud to ÄlovÄ›k dÄ›lá rád a bez pÅ™inucenÃ, tak je to jedno jakým názvem tomu Å™Ãká. Â
Co lze mezi hobby poÄÃtat? VÅ¡echno, pokud to splnà podmÃnky výše popsané. Může být pro ženu napÅ™Ãklad vaÅ™enà konÃÄek? SamozÅ™ejmÄ›, že může, pokud ji to bavà a dÄ›lá to ráda. StejnÄ› jako v hale mohou být dva soustružnÃci. Jeden, který zde pracuje Aby se uživil a už se nemůže doÄkat, aby byl doma. Ten druhý se tÃm sice také živÃ, ale na rozdÃl od prvnÃho se do práce těšà a tato jej bavÃ. A domů se mu moc nechce. Takže si snadno domyslÃte, kdo má soustruženà jako hobby. Â
Nebývá samozÅ™ejmÄ› pravidlem, aby dennà Äinnost byla konÃÄkem, ale pokud tomu tak je, dá se ten ÄlovÄ›k, kterému se to podaÅ™il pÅ™irovnat k tÄ›m nejvÃce Å¡Å¥astným. Mezi takové vÄ›tÅ¡inou patřà hajnà nebo strojvůdci. Pokud nÄ›jakého znáte, jistÄ› mi dáte za pravdu. To jsou ti, kteřà majà svou práci také jako svého konÃÄka a nemÄ›nili by ani za zlaté prase s diamantovýma oÄima. Â
Když si ÄlovÄ›k nÄ›jakou takovou zábavnou Äinnost hledá, nemá to zrovna jednoduché. BěžnÄ› se to totiž nedÄ›lá. To je prostÄ› v ÄlovÄ›ku. NÄ›koho už jako dÃtÄ› zajÃmaly vláÄky, stavÄ›l si sám své kolejiÅ¡tÄ›, vÄ›dÄ›l, co je to rozchod PIKO, TT nebo N. Takže vÄ›dÃ, že H0 nenà há ó, ale há nula. A ta láska k železnici je pak provázà až do puberty a pokud pokraÄuje dále, dá se lehce pÅ™edpokládat, že už zůstane doživotnÄ›. A totéž platà tÅ™eba pro hajného. OvÅ¡em bez vláÄků.Â