Běh života

Zde alespoň tento ÄlovÄ›k vidí, že Äas je skuteÄnÄ› relativní. Jinak vypadá hodina v práci, navíc v té kterou nemáme rádi a jak potom vypadá hodiny Äinnosti, pÅ™i které se vÄ›nujeme svému hobby. ÄŒlovÄ›ku se pak ani nechce věřit, že už je hodina pryÄ. A kontroluje to na hodinkách, aby se pÅ™esvÄ›dÄil, že je to pÅ™ece jen pravda.  

Proto se ÄlovÄ›k rád zabývá nÄ›jakou zájmovou Äinností. Je jedno, zda se to nazývá koníÄkem, hobby nebo jen zálibou. Pokud to ÄlovÄ›k dÄ›lá rád a bez pÅ™inucení, tak je to jedno jakým názvem tomu říká.  

Co lze mezi hobby poÄítat? VÅ¡echno, pokud to splní podmínky výše popsané. Může být pro ženu například vaÅ™ení koníÄek? SamozÅ™ejmÄ›, že může, pokud ji to baví a dÄ›lá to ráda. StejnÄ› jako v hale mohou být dva soustružníci. Jeden, který zde pracuje Aby se uživil a už se nemůže doÄkat, aby byl doma. Ten druhý se tím sice také živí, ale na rozdíl od prvního se do práce těší a tato jej baví. A domů se mu moc nechce. Takže si snadno domyslíte, kdo má soustružení jako hobby.  

Nebývá samozÅ™ejmÄ› pravidlem, aby denní Äinnost byla koníÄkem, ale pokud tomu tak je, dá se ten ÄlovÄ›k, kterému se to podaÅ™il pÅ™irovnat k tÄ›m nejvíce Å¡Å¥astným. Mezi takové vÄ›tÅ¡inou patří hajní nebo strojvůdci. Pokud nÄ›jakého znáte, jistÄ› mi dáte za pravdu. To jsou ti, kteří mají svou práci také jako svého koníÄka a nemÄ›nili by ani za zlaté prase s diamantovýma oÄima.  

Když si ÄlovÄ›k nÄ›jakou takovou zábavnou Äinnost hledá, nemá to zrovna jednoduché. BěžnÄ› se to totiž nedÄ›lá. To je prostÄ› v ÄlovÄ›ku. NÄ›koho už jako dítÄ› zajímaly vláÄky, stavÄ›l si sám své kolejiÅ¡tÄ›, vÄ›dÄ›l, co je to rozchod PIKO, TT nebo N. Takže vÄ›dí, že H0 není há ó, ale há nula. A ta láska k železnici je pak provází až do puberty a pokud pokraÄuje dále, dá se lehce pÅ™edpokládat, že už zůstane doživotnÄ›. A totéž platí tÅ™eba pro hajného. OvÅ¡em bez vláÄků.